Přidat názor k článku Tříletá mateřská dovolená - qui bono?

Gratuluju k autorce, že našla optimální variantu pro sebe a své dítě. Sice prezentuje svůj názor jako názor, ale rozhodně ne nestranně, jednoznačně straní kratším mateřským . Do jisté míry to chápu, ona se musela vyrovnat s odlišným okolím. Ale možná se s ním ještě až tak nevyrovnala, když s tou svou optimální variantou nese kůži na trh zpátky do Čech, jako by se v ní touto konfrontací chtěla ještě utvrdit

Těžko se mi souhlasí s touto větou:

"Ženám v České republice se odchodem na mateřskou odebere pracovní a sociální status, sebevědomí z dobře vykonané práce, kontakt s dospělými lidmi i finanční nezávislost. Tato ztráta je vynahrazována kultem matky."

Žádný status pracovní ani sociální mi odebrán nebyl, se zaměstnavatelem a kolegy udržuju kontakt a hodlám se ke své práci vrátit, byť možná budu muset oželet vedoucí pozici. Sebevědomí z dobře vykonané práce mi nechybí; musím sebekritcky uznat, že péče o děti a jejich výchova je mnohem náročnější a daří se mi as méně, než předtím mé pracovní úkoly, ale zase je mnohem smysluplnější. Kontakt s dospělými lidmi mám omezený, ale ne nulový, finanční závislost na muži mě netrápí, protože předtím já vydělávala a on studoval a víc jsem do společného hnízda investovala já. A kult matky je co?

Myslím, že kvůli kojení by měla být minimální mateřská půl roku (stále platné doporučení WHO i mého zdravého rozumu). Je to opravdu minimum, protože i během zavádění příkrmů se hodně kojí a ne každé mládě je ochotné přijmout MM nebo UM. Z hlediska vytváření vazeb a nabírání jistoty považuju za minimum rok. Ale i to je opravdu minimum, dále záleží, kdo o dítě pečuje v matčině nepřítomnosti, jestli babička, chůva nebo sestra v jestlích.

Autorka sice zmiňuje "skutečné potřeby dětí", ale nezdá se mi, že by je až tak odhalila a respektovala. Děti procházejí různými fázemi, v nichž se jejich potřeby liší, přičemž potřeba sociálních kontaktů spadá spíš až do druhého roku věku a potřeba odloučení od rodičů/blízkých příbuzných nepatří do prvních několika let vůbec. Jistě, potřeba vyrovnané matky, která dál dělá svou práci, tam je. Problém je, že se pojí s potřebou tuto práci pozorovat a zapojovat se do ní; přirozené potřeby vyrůstají z tísíců let evoluce a ještě relativně nedávno matky kvůli práci od dětí odcházet nemusely.