Přidat názor k článku Tříletá mateřská dovolená - qui bono?

Aneb opět kráčíme vstříc světlým zítřkům, kde děti šťastně poskakují od útlého věku v jeslích a matky budují novou, lepší budoucnost ve jménu světového míru, kapitalismu a spojené Evropské unie.

Já jsem jesličkové dítě, byla jsem v nich od půl roku věku a jsem nevyléčitelný sociofob. Nesnáším lidi ve větší než malé míře, jejich společnost je pro mě utrpením a kolektivní akce mi přivozují nauzeu už několik dní dopředu.

Věřím, že k tomuhle psychickému stavu jsem se dopracovala kombinací geneticky dané neprůbojné povahy a příliš časného zařazení do kolektivního výchovného zařízení.

Naštěstí na rozdíl od mojí matky žiju momentálně v české společnosti, kde si ještě pořád (ale už tomu opět zvoní hrana) můžu ohledně prvních let dítěte vybrat, a tak jsem mohla být s dětmi doma do věku, kdy byly zralé na zařazení do kolektivu, což bylo ve čtyřech a třech letech, nejmladší tráví dva dny v týdnu dopoledne s babičkou, protože studuju.
Ale mezi babičkou a jeslema je rozdíl v tom, že babička "smrdí" po našim, je to stejná krev, je u ní mnohem menší šance na týrání dítěte, ignoranci jeho potřeb a sexuální zneužívání. V jeslích ta šance je bohužel velká a kromě posledně jmenovaného jsem tam zažila všechno. Kdybych neměla babičku na hlídání, studium bych odložila do věku, kdy by bylo dítě zralé na školku.

Mmch i kdybych žila v tý Francii, tak bych s dětma byla doma, místo nemísto. Když na jednu stranu položím výchovu mého dítěte a na druhou řízení porady třiceti lidí, tak mi ta výchova přijde mnohem, mnohem, mnohem smysluplnější činnost. Co po vás zbyde ze řízení třiceti lidí? Vybudovaná jedna cihla kapitalismu? A je ta cihla opravdu tak důležitá, že by se bez ní společnost tři roky neobešla? Nebo je důležitější dát dítěti dobré základy do života?

Nedělejte si iluze o tom, že vychovatelky v jeslích budou vaše dítě milovat tak, jak ho milujete vy samy a plnit jeho potřeby s nějakým extra nadšením. Je to pro ně placená práce, kdyby je neplatili, tak by to nedělaly. Nebo znáte někdo jesle, kde nemusíte sáhnout do peněženky a vychovatelky jsou tam z čisté lásky k dětem?
A co vy, je pro vás rodičovství jenom placenej džob, kterej opustíte v okamžiku, kdy vám přestane stát platit ve formě rodičáku? Nebo máte děti z lásky k nim?