Někoho nebavila jeho práce, někoho nebavilo studium, někdo nenalézá zalíbení v domácích pracích, někoho nijak zvlášť nebaví neustálý kontakt s dítětem. (Kdybych ho milovala, byla bych zřejmě učitelkou v mateřské škole.) To, že mě něco nebaví, neznamená, že se tomu nevěnuju nebo že to flákám - zvlášť když se to týká mé vlastní dcery. Ale bohužel mě to pořád nebaví.
Velice mi chybí kontakt s dospělou populací, který mám bohužel omezený. (Pokud nepočítám maminky na pískovišti, z nichž s většinou si bohužel nemáme co říct s výjimkou komunikace o dětech.)