Já jsem to nepodmínila výhradně "docházkou do háku" - jenže můj "hák" bylo něco, co mě fakt bavilo. Dlouho jsem to při dítěti dělala, ale už se to nedá. Je to něco, k čemu bych se ráda vrátila, po čem se mi stýská. Fajn, tobě možná ne. Co je na tom tak těžkého pochopit, že to tak někdo může mít? Já netvrdím, že je cokoli divného na matkách, co si rodičovskou fakt užívají, ani to, že takové neexistujou. Ale proč je tak neakceptovatelné a odsouzeníhodné, že to někdo může mít jinak? Kdybych někomu tvrdila, že jestli by se nazamiloval do mé původní práce, tak je to jen jeho neschopnost, všichni by řekli, že to je blbost, protože jsme prostě každý jiný. Tohle je analogické.
Předchozí