Přidat názor k článku Tříletá mateřská dovolená - qui bono?

Mám tři děti - 22, 18 a 11 v letošním roce. Dohromady 26 měsíců mateřské plus tehdy 18 měsíců denní studium "neženského" oboru bez přerušení s miminkem (to byl první syn a já otěhotněla po třeťáku). Řešila jsem to se staršími dětmi docela dost - pořád nemám pocit, že jsem jim ublížila, když jsem státnicovala v 18 měsících prvního a v jeho 21 měsících začala dělat na plný úvazek (syn v jeslích), u dcery jsem v jejím roce nastoupila na doktorát a poloviční úvazek (střídání se s manželem, který byl OSVČ plus chůva) a u malocha na plný úvazek v 11 měsících s dojížděním 45 km (střídali jsme se s manželem plus hlídací teta - kamarádka s o rok mladším synem). Jsem typ matky jak z klipu o vzteklém dítěti, které to přestane bavit, když sebou matka řízne o zem a začne nepříčetně ječet. Děti - 11 a 18 mi chystají ráno svačinu a budí mě 20 minut před odjezdem (já je vezu) do škol a mé práce (nejstarší je na VŠ mimo), s nejstarším synem jsem byla teď týden po Evropě (pracovně - dělá na projektu pro mého zaměstnavatele) a bylo to báječné - měli jsme spoustu času na letištích a já se vrátila do doby, kdy měl 15, je po mě sova, MM tou dobou byl přes týden pryč a my jsme kafrali v kuchyni do pozdních hodin. Toto dítě je naprosto v pohodě, dcera je kapku držkatá ale jinak puberta? nevidím problém. Maloch se vykašlal na přípravu na příjmačky, dnes po zjištění, že ho asi nevezmou byl skleslý a ptal se, jak by se dostal na výšku bez gymplu (je v pětce, má spoustu času) - řešili jsme to, když jsem ho šla "uspat" - "mami, pojď si ke mě lehnout" - myslím, že každý to má jinak, být s každým dítětem 3-4 roky doma si nedovedu představit.