Přidat názor k článku Tříletá mateřská dovolená - qui bono?

Když jsem chodila do deváté třídy, v roce 1968, byli jsme na praxi v jeslích. Byla jsem zděšená, jak tam dětičky od 6 měsíců (nedokážu si představit od tří!!!) ležely v postýlkách, netečné, jedna sestra měla na starosti deset dětí, měla toho plné cvičky, aby je stačila přebalit a nakrmit - a nějaké hraní apod., to už vůbec nepřicházelo v úvahu! Ležely a koukaly do stropu...A i v tomto útlém věku jsem si tehdy řekla - tak moje dítě do jesli - NIKDY. To si raději žádné dítě nepořizovat. Vůbec nechápu, jak může někdo hovořit o nějakých "podnětech" - něco jiného je samozřejmě pokud dítě nastoupí do kolektivu v nějakých dvou, třech letech (i v roce je u některých dětí příliš brzo). Ale jesle od několika měsíců mi připadají téměř jako týrání dětí...
Co se týká chůvy - možná jsem trochu úzkostlivá, ale viděla jsem několik pořadů, kde chůva s plačícími dětmi třepala apod., což jim může nenávratně poškodit mozek. Rodiče na to přišli až pomocí skryté kamery. Tak to bych opravdu v práci klidná nebyla.
Bydlela jsem na okraji Prahy, kde byla školka od tří let, tudíž to bylo dané. Chůvu bych si nebyla vzala ani v případě, že bych na ni měla finanční prostředky. Moje dcera v r. 2002 porodila první dítě, mezitím studovala VŠ ekonomického směru, denní studium, pak v r. 2003 neplánovaně druhé a tudíž byla vytížena víc než dost, jsou studenti, kteří nedostudují a mají na starosti jen sami sebe a živí je rodiče, ona měla dvě mimina a starost o domácnost. Protože jsem pracující babička a ještě mám zdravotní potíže s páteří,nemohla jsem pomáhat tak často, jezdila jsem k nim jednou týdně z práce pomáhat a před státnicemi jsem si voučata vzala na týden na dovolenou. Též pomáhal dědeček ze strany jejího manžela, ten byl v důchodu a naštěstí to i s úplně malými dětmi uměl, dokonce i přebalit, což se nedalo říci o všech mužích této generace. Ale otec rodiny chodil domů pozdě večer a na chodu domácnosti se podílela v podstatě pouze dcera. Byla tedy s dětmi doma do 4 let dcery a 3 let syna. Rozhodně jim nic neuteklo, naopak přesto, že měla spoustu práce a učení, věnovala se jim, hrála si s nimi, jezdili o víkendu na výlety, dnes jsou to děti všestranné - lyžují, běžkují, jezdí na dovolené na kolech, na vodu, lezou po horách, vnuk už od šesti let s horolezeckých vybavením, chodí na karate, florbal a vnučka na klavír a tanec. Takže to, že začaly chodit do školky až ve "vyšším" věku, rozhodně pro ně nebylo na škodu.
Pokud by dcera nestudovala vysokou školu, možná by se byla snažila jít do práce o něco dřív, ale určitě by děti nedala do žádného zařízení dřív než ve dvou letech. Já sama mám pocit, že je dobré, pokud děti již umí mluvit, dřív bych je rozhodně nedala na hlídání cizím lidem. To je můj osobní názor.