Mylsela jsem si o sobě vždy, jak budu dělat kariéru, nedovedla jsem si život bez práce představit... Pak přišlo miminko a já jsem doma s dcerkou maximálně šťastná. Vidím všechny její pokroky, učíme se spoustu nových věcí, čteme knížky, tančíme, říkáme básničky a je nám doma fajn. Máme čas na kamarádky, které mají také děti, navštěvujeme kroužky pro malé prcky... Prostě si to doma s dcerkou užívám. Naopak si nedovedu představit např. Ameriku - kde chodí po 6 týdnech do práce??? To nekojí? A když se pak podívám, co z těch dětí vyroste - postřílejí půl školy... No neříkejte mi, že to nemá alespoň malou souvislost s tím, že nevědí, co to je pořádná rodina...
Předchozí