Přidat názor k článku Tříletá mateřská dovolená - qui bono?

Lenka: "Řeknu to takhle - frustrace na mateřské je bohužel prokletím nás moderních vzdělaných žen. Jednodušší typy žen, jak tak sleduju, jsou i dneska doma docela spokojené a nikam by se nehnaly."
To jsi myslela nějak ironicky, ne? Tohle by přece inteligentní člověk nevypustil z úst. Chytrá ženská se dokáže realizovat i beztoho, aby jí někdo zaměstnal, dal práci.
Když opominu finanční výhody, výhody kolektivu a pár jiných, které opravdu zaměstnání má, není problém uspokojit svůj intelekt doma.
- Já tolik let čekala, až si budu moct pročíst svou knihovnu, když jsem pracovala, fakt jsem na to po práci a učení do školy neměla chuť.
- Taky jsem si říkala, že bych se mohla naučit čínsky, to je můj sen.
- Nikdy jsem se nevypravila na tolik nových míst, poznávám naši vlast.
- Můžu jezdit po konferencích (no ne po drahých), děti tam nikomu nevadí, když neřvou a my máme božánka.
- Konečně mám čas věnovat se focení.

Nenudila jsem se ještě ani minutu.

Mateřskou si nesmírně užíváme, i když je to z ruky do huby, chtěla bych 3 děti a se všemi být doma do tří let, pak si zřídím ordinaci a půjdu na miniúvazek na kliniku (abych neztratila kontakt s klinickým prostředím) a myslím, že to, co mi stát dal, abych mohla přežít na mateřské, mu za těch 40 let práce, co mě čeká, vrátím.

V čem přesně ti, prosím, přijdu jednodušší?