Přidat názor k článku Tříletá mateřská dovolená - qui bono?

Milá maminko,
chápu o čem píšete, přesto... Já byla doma s matkou 1 rok, potom jesle... Dodnes cítím ten stesk po mamince. Bývala v práci do tří. Chyběla mi strašně. Taky jezdila občas na týdenní pobyt pryč. Plakala jsem se sestrou do jejího oblečení. Dodnes se cítím citově nenaplněná, nevyhlazená, nevymazlená. Byla jsem taky to dítě v ranném věku málo nošené, brzy v kočárku, na umělé výživě. Dodnes cítím to osamnění.
Myslím si, že jako matka sama vycítíte, jak to máte udělat. Snažila bych se ale hodně naladit na dítě. Malé je jen jednou, až vyroste, už to nikdy nedožene, ani vy. Je krásné,když je dítě malé, takový mazlíček roztomilý. Jeho potřeby se dají vycítit, když do toho nezařazujete příliš rozum, spíš srdce. Myslím si, že nejlepší by bylo, kdyby mohla matka pracovat i s dítětem, souhlasím, že dlouhodobá izolace s dítětem není ani pro jednoho dobrá. Já to řeším tak, že bydlím v domě s více rodinami, kde dítě je i mezi jinými lidmi a dětmi. Taky chodíme do mateřského centra. A pracuji v době, kdy je dítě vzhůru, ne jen když spí. Učí ho to, že někdy musí vydržet. Mě můj první syn přišel připravený na školku až ve 4 letech. A ten čtvrtý rok na mateřské byl pro mě ten nejkrásnější. To už jsem čekala druhé dítě... Nevadí mi dlouhá mateřská, vadila mi dřív, ted už jsem si rozvrhla den tak, že je to vlastně i hodně svobodné. Střídá se práce s odpočinkem a chvilkami s dětmi.Trávíme hodně času venku. Myslím si, že by nevadilo, kdybych pracovala třeba 4 hodiny 2 krát týdně a malého by hlídala třeba babička. Taky studuji dálkově školu, tak si vždycky odpočinu od maminkovství aspoň jednou za měsíc.
Tolik k tomu. Přeji hodně štěstí v správném výběru.