Můj starší syn je sebevědomý, v pěti letech odečítá do mínusu a bežně sčítá s přechodem dvacítky, čte v češtině i v angličtině, jeho nejmilejší knížkou je dětská encyklopedie, ví, kde leží většina států Evropy a slušně se orientuje i v mimoevropských, má výtečnou logiku a slovní zásobu tak o dva roky napřed. Je dokonce i sportovně zdatný, žádný budoucí olympionik, ale normální dítě, co zvládá to, co by mělo.
Do práce jsem se vrátila na tři dny v jeho 13 měsících a ve dvou a půl letech šel na 2 dopoledne do školky (soukromé, proto mohl dřív). Od tří let denně.
Nebudu vám tu ale tvrdit, že moje uspořádání, hlídání více osobami a individuální přístup ve školce jsou důvodem jeho vyspělosti, stejně tak, jako po pravdě nevěřím, že ten váš je tak dobrý proto, že jste s ním byla pět let doma. Prostě za a) každá máma má pocit, že zrovna její dítě je na tom docela dobře a za b) zřejmě máme obě chytré děti....
Jen přidám - vůbec nerozporuju váš systém, ani svůj, každý ať si to udělá tak, jak jemu a jeho rodině vyhovuje, máme na to všichni stejné právo.
Také si stojím za názorem, že délka mateřské, kterou maminka zvolí, není o potřebách dítěte, ale o potřebách matky. Ne vaše dítě má potřebu být s mámou pět let, tu potřebu máte vy. Stejně tak nemělo moje dítě potřebu jít ve dvou a půl do školky, byla to moje potřeba. Pokud si tohle přiznáme, hned budeme tolerantnější k potřebám druhých.....
Předchozí