Přidat názor k článku Baví mě, jak moje děti žijí

Nemohu nereagovat na poznámku o ohrádce. Přiznám se, že na řeči o "odkládání do ohrádky" jsem alergická. Snažila jsem se ji vždy používat co nejméně, tedy nenechat tam dítě řvát hodinu, zatímco třeba sedím u netu, ale když jsem si potřebovala dojít na WC nebo uvařit, zatímco se mi mrně šplhalo na sporák (a že se mi do výšek škrábali oba), tak jsem ho v jeho i ve svém vlastním zájmu do ohrádky odložila, protože mi to přišlo jako lepší řešení než ho opařit nebo nechat sletět z výšky a zmrzačit se. Asi před půl rokem jsem se na jedné akci seznámila s vážně postiženou dívkou, která kdysi utrpěla zranění právě z toho důvodu, že ji rodiče odmítli "odložit do ohrádky" a chtěli jí dopřát "dostatek svobodného pohybu" a ona je teď kvůli tomu doživotně odkázána na pomoc druhých.