Přidat názor k článku Baví mě, jak moje děti žijí

Pěkný článek....mám tři děti, nikdy jsem je nenechávala plakat,Elda(nejstarší) chtěla spát pouze v postýlce,ale do půl roku s námi byla v místnosti,až po té šla do pokojíku,ale stejně jsem pořád měla otevřené dveře.Terka od mimča spala s námi v posteli,dodnes je ráda,když si k ní na chvilku večer lehnu,chytnu jí za ruku a hladím jí a to jí jsou čtyři roky a Tom....o něj jsem se hodně bála,spal s námi v posteli nejdéle,asi tři měsíce s pí sám,v červnu mu bude rok.Každý mi říkal,ať je pořád nechovám,a´t je nechám plakat....že jinak budou rozmazlení a já s nimi nevydržím....ale není to tak,jasně,mají své dny,ale pokud s nimi někam jdu a mám možnost porovnat to s jinými dětmi,vidím u některých ten rozdíl,holky jsou hodné a poslechnou,nedělají u lékaře v čekárně bordel,nelítají tam,neřvou,hezky si hrají nebo sedí a čekají...pokud se jim něco stane,mají problém,nebojí se přijít....kdo ví,třeba je to špatný přístup,ale pokud vidím,že některé z mých dětí pláče nebo se chce pomazlit,vemu je do náruče,pohladím je....něco jiného je,když se vztekají,tam už to tolik neplatí
Momentálně čekáme to čtvrté,chtěla bych konečně vyzkoušet šátek a jiné alternativní metody,které jsem zatím nezkoušela.
A co se týče jídla...do roku nesolím a to dodržuji,ale jinak děti jedí normálně(tedy teď se to týká Toma),už baští Vše(omáčky,polévky atd) jen nesolím a moc nekořením...je to jedlík a jen mléko by ho neuspokojilo.