V hodinách sexuální výchovy by jakákoli osobní konkretizace měla být tabu. Nechci, aby moje děti malovaly nahou mě, tátu, sebe, prostě nikoho konkrétního. Vlastně by mi i vadilo, kdyby po mně někdo chtěl, abych kreslila nahaté obrázky. Prostě to pociťuju jako vstup do soukromí a děti nejsou schopné odmítnout pokyny autority, byť by se jim zdály divné. Ať použijí obrázky z učebnic, nad těmi si můžou teoreticky popovídat. Ale už vidím, jak se pak třída dohaduje, čí maminka je chlupatá a čí má větší prsa.