Kdo chce sexuální výchovu podle Täubnera?

Začalo to jako vždy nevinně. Na jedné nejmenované základní škole na okraji Prahy. Papír ze školní družiny pro prvňáčky. Chcete, aby se Vaše dítě zúčastnilo preventivního programu sexuální výchovy, který podle metodiky zkušeného prof. Täubnera provede citlivě školená pedagožka ANO NE. Mnozí rodiče zvolí automaticky ANO. Nemají čas nebo jim připadá, že tohle přece nemůže nijak ublížit - naopak dítě má jasně vědět, že ho nepřinesl čáp a, ačkoliv mu to doma už nejspíš dávno řekli, tak když to potvrdí autorita, je to podle nich jen dobře. Ale tohle není pravda, i autority jsou přece omylné!

Za prvé o metodě prof. Täubnera většina rodičů nic moc neví, ovšem profesorský titul už dává nějakou váhu, takže když se na něj ta „pančelka“ odvolává, má cestu k ANO otevřenou dost snadno. Ale dobře, tohle není zas až tak důležité.

Za druhé a to je důležitější - je fakt, že to děti poškodit může. Ony to sice nějak zvládnou a třeba si toho ani nikdo nevšimne. Ale proč si nepoložit otázku, zda tyto tzv. preventivní programy věcem spíše neškodí než pomáhají? Nemyslím teď zdaleka všechny, ale hlavně ty, které nějakým způsobem nabourávají přirozenou intimitu. A to ty se sexuální tématikou často dělají.

Co totiž děti na tomto kurzu dostaly za úkol hned na začátku? Nakreslit nahé rodiče! Nejsem puritán a mé děti mě občas vídávají nahou, zkrátka někdy vejdou do koupelny nebo jinam, kde se převlékám a stejně tak tatínka. Neděláme z toho vědu – tj. nekritizujeme je za vlezlost, a když je něco překvapí a ptají se, normálně jim odpovíme. Takže rozdíly mezi pohlavími znají přirozeně celkem dobře. Ale na druhou stranu u nás přístup k nahotě opravdu není takový, aby bylo normální prohlížet si cizí dospělá nahá těla. A už vůbec ne takový, aby si nás – rodiče - prohlížely cizí děti. Jenže co jiného se vlastně ve školní družině stalo? Své nahé (nakreslené) rodiče odhalili ostatním! Možná to dost dětí bralo jen jako hru, ale co ti citlivější jedinci, kterým se nechce kreslit a ukazovat svoje nahaté rodiče ostatním? A co rodiče, kteří vůbec netušili, jaké má pan Täubner metody? Nemají odvolání, protože přeci podepsali takzvaný informovaný souhlas. Že až tak moc informací, které pro odpovědné rozhodnutí k tomuto typu výchovy rodiče potřebují, neobsahoval, je jiná věc. Takový souhlas přeci vůbec nebyl informovaný!

A tedy závěr, nepodepisujte bezmyšlenkovitě papíry, které dostanete ze školy, družiny atd. Prověřte důkladně, o co jde! Přemýšlejte, zda Vaše dítě opravdu zvládne dovídat se takto citlivé informace v tak útlém věku od cizích lidí. A zda by o tom spíš nemělo diskutovat s vámi – jako rodiči!