Saravako, ani nevis, jak je mi lito cist co pises. Ale uhodila jsi hrebicek na hlavicku. Clanek o tomhle aspektu vayne nemoci mlci a to me celkem mrzi. Totiz nejen, ze diky nemoci objevime silu, ale i slabiny, svoje nebo sveho okoli. Z vypraveni jsem znala rodinu, kdy zena onemocnela rakovinou, deset let se drzela a pak boj prohrala. Ale tech deset let nebylo vyplneno manzelovou podporou, ale vrustajici antipatii a odtazitosti. I takovi lide jsou. Neprohrala boj jen ona, ale i on - on prohral boj se svou nicotnosti. Kdyby nemoc prekonala, mozna by mela podobny osud jako Ty. Zivot jde dal a ja Ti z celeho srdce preji jen to dobre a hlavne radost navzdory zrade manzela. Bozi mlyny melou pomalu, ale jiste.
Předchozí