taky jsem žila stejně, v práci by to nikdy nikdo neudělal tak dobře jako já, domácnost jako z cukru, dítě reklama na úspěch, já vždy upravená - prototyp vše zvládající úspěšné ženy. Někdy unavená k smrti, smutná, přestože vdaná - často pocit osamělosti. Přišlo to, co si dnes říkám, že muselo - rakovina. Život prolétl spirálou, v práci to i bez šéfky zvládli a dobře, doma se zapojil zbytek rodiny a já jsem konečně objevila čas pro sebe - divadlo, vážnou hudbu, cestování,kolo, zumbu... V práci se teď šetřím, za chvíli odložím paruku a šátky, těším se na rekonstrukci prsou a užívám života, protože mi došlo, že jsem smrtelná. Stejně jako Vy všichni, jen to ještě nevíte. Šárka
Předchozí