Přidat názor k článku Co pro nás znamená vlastní jméno?

s tím příjmením po svatbě máš pravdu - člověk se stane "někým jiným" a taky mi trvalo než jsem si zvykla...
Křestní (no nejsem křesťanka, takže prostě první) jméno - ok, jsem s ním tak nějak automaticky sžitá, žádné potíže - resp. obsahuje R a to jsem neuměla zpočátu moc vyslovovat, nakonec jsem se to ale naučila takže ok, ani na posměšky související se jménem si nepamatuju.
jména ´pro děti jsme vybírali s manželem oba dva, museli jsme se shodnout - na tom mi záleželo víc než na prosazené svého "favorizovaného" jména. Je fakt že máme dlouhé příjmení (4 slabiky) a mě se docela dost líbilo jméno Magdaléna, a to se manžel chytal za hlavu (ještě máme dvouslovný název města, takže by to byl při představování a psaní adresy krapet masakr ) takže dcera i syn dostali krátké jméno, a pro jistotu bez R (nj, ráčkujou oba, jako my s mužem v dětském věku, tak jsem ráda za toto "opatření").