My jsme doma s maminkou měly kvůli Bravu pár nepříjemných výměn názorů. Maminka mi Bravo zakazovala, protože měla pocit, že se tam píšou věci, které vědět ještě nemusím, že se přeci na cokoli můžu zeptat jí (což byla pravda, kromě asi dvou věcí mi vždy vysvětlila všechno, co jsem chtěla vědět), že mi uškodí, když o některých věcech budu vědět, a že tím, že Bravo čtu, se zbytečně připravím o radost z věcí, které bych mohla časem s partnerem objevit sama. Já jsem jí odporovala, že například příhoda o patnáctileté dívence, která se při první schůzce nechala přemluvit k sexu a pak byla velmi smutná, že se na ni ten kluk vykašlal a užíval si s jinými, má na mě naopak výchovný účinek. Věděla jsem, že se sexem nechci spěchat a chci si ho nechat pro někoho, koho budu dobře znát a mít ráda, a vědomí, že spousta lidí se sexem začíná dřív než já a střídá partnery jak na běžícím pásu, mě od mého rozhodnutí nemůže nijak odradit. Bravo jsem pochopitelně četla tajně (dostávala jsem od kamarádky stará čísla, takže jsem i ušetřila
) a dodnes jsem si ponechala názor, že některé články v něm byly hodně hloupé, ale některé naopak výchovné.