Přidat názor k článku Děti jako postoj

Zvlášť když se někteří o tu "pomoc" ni neprosili. I porevoluční angažovanost ve smyslu dát dítěti "nejlepší" vzdělání za každou cenu a podobně může ublížit. Vím o spolužačce co jí maminka umetla cestičku na "prestižní" gymnázium (bez iluzí spíš zlatá klec) tím, že přemluvila (a bůhvíjak) ředitele. Já bych se bez tlaku rodičů taky obešla. Koneckonců stejně jsem podle nich jen sestra co vytírá starým lidem pozadí, protože jsem se jim vzepřela a nešla jsem po maturitě na jejich vysněná práva nebo filosofii a čtyři roky v oné zlaté kleci mi život spíš zkomplikovaly. Tolik ke vzdělání. Co se týká ostatních aspektů tehdejší doby to už si netroufám tvrdit, protože jsem se narodila právě do revoluční doby.