Přidat názor k článku Není mé dítě z kukaččího vejce?

Já vím že matka by měla být pro své dítě vždycky oporou, i když dítko není podle "představ". Ale, musím říct že je určité odlišnosti je pro mě docela snadné překonat, jiné zase naopak veeeelmi těžké. Jsem tichošlápek. Děti mám hlasité (asi standardní výbava ). Hluk mi jde hrozně na nervy, dostávám z toho bolehlav, spolehlivě mě to vybrká a pak vylítnu kvůli pitomosti.... Když si s nimi můžu číst, stavět puzzle, kostky, vyprávět - potud vše ok. Když je chytne řádivá, buď musím odejít, nebo se sama někde zavřít. Vím že jim nemůžu zakazovat hopsat, skákat, pískat, bučet, hučet, pištět, zpívat, chechtat se na plné kolo..... ale nejsem sto tuhle hladinu hluku ustát.... ještě že máme tatínka na řádění. Chápu že někdo řeší daleko závažnější problémy (třebas zdravotní) u svých dětí, to nepopírám. Jen že i kamarádky se mi smějí když jsme na nějaké akci kde je víc dětí (a tudíž větší hluk) že už mám zase tik a přivírám oči ...