Přidat názor k článku Jak jsme rodili s dulou

Jen pro upřesnění.

To, co jsem nejprve psala, byla jakási moje ironické reakce na úvodní článek a některé reakce k tomu. Na to, že kdykoli napíše o porodu muž, stane se teřčem výsměchu a útoku velkého množství žen, které v podstatě vše, co muž k porodu řekne, shodí a zneuznají.

To mě následně přivedlo na myšlenku, jak rychle se vše mění - nedávno muž u porodu ještě něco nepřípustného, neexistovalo to, poté velký boom tatínků u porodu, skoro nutnost, pokud tam chlap není, bývá to často (samozřejmě že ne vždy a ne každým) považováno za nedostatečnou lásku k manželce a slabošství, partnerský nesoulad, a nyní zase tyto negativní reakce na to, když "chlapi rodí".

A následovně se mě mé myšlenky dovedly k úvaze, jestli vlastně to není smyslem duly - když to nejde, aby byl u porodu tatínek (nebo babička, sestra atd...), je tady možnost duly. A úvaha nad tím, jak to u lidského druhu v Evropě bývávalo kdysi dávno...

Takže tak asi:)