Nechytám za slovo, je to cítit ze všech tvých příspěvků. Pawlla a další se snažili vysvětlit, že chyba primárně není v dítěti, ale v rodině a škole. Že ta dívka není monstrum, které se vyžívá v ubližování. Že je patrně osamělá a nešťastná a nedovolá se pomoci u nikoho - u školy, která si jejím "integrováním" umyla ruce, u asistentky, která s espokojuje s jejím "hlídáním" (a nebo ani to ne), a zjevně ani u vlastní rodiny. Ty samozřejmě nejsi ten, kdo to á řešit - ale pokud před svou dcerou mluvíš o její spolužačce tak, jako tady v diskusi, nedivím se, že se holky nesnesou.
Předchozí