Milé odpůrkyně seznamování na inzerát, měla bych k vám jeden dotaz. Není to míněno ve zlém, ale fakt mě to zajímá. Co byste dělaly, kdyby vám utíkaly roky, toužily jste po vztahu a rodině, ale několik let byste nikde nemohly narazit na někoho sympatického a nezadaného, s kým byste vzájemně měly chuť se seznámit? Co byste dělaly, kdyby ať byste přišly kamkoli (do práce, do školy, mezi vrstevníky, na nějakou vzdělávací nebo sportovní aktivitu), tak tam nikdo vhodný prostě NEBYL? Kdyby vám otřepaná rada maminek, babiček a prababiček "chodit mezi lidi a rozhlížet se" byla naprosto k ničemu? Zůstaly byste raději svobodné a bezdětné, než abyste se snížily k "trapnému" seznamování na inzerát?
Předchozí