1. U chlapa zaměstnavatelé téměř netolerují, aby zůstal s dětmi doma. Když byla kdysi manželka na riziku a na mne spadlo asi na 2 měsíce OČR na první dítě, tak šéf po týdnu, jinak slušnej chlap, začal extrémně trvat na tom, abych si to dítě někam uklidil do jeslí. Tak jsem od něj do těch jeslí zavolal a tam mu na dálku zaklepali na hlavu. Stejně si musela nakonec vzít tchýně dovolenou.
2. Dcerka měla ve školkovém věku neustálé řetězce angín, bronchitid, jednou i epiglotitidu. Do školky nemohla, ale jen horko těžko jsme obhájili, že žena tehdy dostala příspěvek POB/PnP. Dneska to už matka neobhájí vůbec a má smůlu, prostě zůstane bez peněz, bez započítání na penzi, jedině že si nemusí sama platit minimální zdravotní pojištění.
Předchozí