Saunování a nemocnost předškoláků

Čtenářka pod zn. Renata vystoupila věcně z proudu emotivních a nepoučených výbojů vůči saunování dětí, protože v mém článku o chvályhodné práci učitelek ze saunujících mateřských škol nenalezla argumenty o vlivu saunové lázně na nemocnost předškolních dětí. Poukazovala také na snadnou nákazu v kolektivu dětí, tedy i v solné lázni a v sauně a nepochybuje, že stav dítěte již nakaženého se saunováním zhorší, ale naopak pochybuje, zda někdo vůbec pozná, že dítě je již nemocné.

Na tyto otázky se snažím odpovídat přes půl století, plně se shoduji s paní Renatou, že je to problém všech školských kolektivů, nejen saunujících. V Rodině online je několik mých článků, které se dotýkají, ale jen dotýkají, nadhozené problematiky. Paní Renata by si je jistě mohla vyhledat pod pojmy "saunování" a "Mikolášek". Pan šéfredaktor je seřadil do úhledného sloupečku. Přiznám, že jsem v nich mohl udávat jen stručná hodnotící fakta, na jejich podrobné vysvětlování nebylo místo. Na druhé straně je v nich dostatečně vysvětlen podklad hydrofobie matek z ochlazení ve studené vodě a jak ji dovedně přenášejí i na své děti. I tato diskuze ukázala vztah mnohých matek k posilování odolnosti svých dětí fyzikálními prostředky a je mi vodítkem k dalšímu vysvětlování.

V uvedeném diskutovaném článku jsem se zdravotním významem saunování nezabýval, šlo mi spíš o to prezentovat jeden z úspěchů nositelek výchovy dítek k osvojení hygienických návyků, k posílení morálně volných vlastnosti i k osvojení ohleduplné komunikace navzájem v saunujících mateřinkách. Pro učitelky je zdravotní význam jednoznačný pomocník jejich práce. Aby paní Renata nepostrádala informace o vlivu saunování na zdravotní kondici, ne však na kterékoli onemocnění, a ne vždycky (kvůli závislosti na neúčelném stylu životosprávy nejen matky, ale celé rodiny), pokusím se nyní aspoň trochu rozebrat modře označená témata.

1. Snad pomůže ledaco vysvětlit tento diagram o nemocnosti dětí z jeslí v Chomutově, ve srovnání s nemocností dětí celého okresu. Šlo o onemocnění virózami horních dýchacích cest sledované hezkou řádku let v proslule nepříznivém klimatu podkrušnohorské kotliny. Z diagramu je patrný rozdíl dětí pravidelně saunovaných a dětí bez možnosti saunovat.

I když toto prosté znázornění může podporovat názor o úspěšném saunování, nic není absolutní a je pošetilé domnívat se, že jedině saunování (a případně ještě jen jediné či občasné) ochrání děti před virovým onemocněním, a když neochrání, že je k ničemu. Pokles nemocnosti saunujících dětí se pohybuje kolem 20 - 25% a je shodný s poklesem při očkování proti chřipce u dospělých. Netýká se jen saunujících dětí, nýbrž vždy celé třídy. To představuje určitý vliv na pokles celkové infekciosity a je to jistě také významné. I za to minimum jsme saunové lázni vděčni, vždy je to lépe než se potýkat s masivní nemocností virózami v podobě četného výskytu typických onemocnění chladného období roku.

Podotknu jen, že podle chomutovského vzoru převzala předškolská zařízení "za krušnohorskými kopci" metodu saunování do svého programu preventivní ochrany dětí před virózami. V tomto případě se Němci postarali o vědecký výzkum; nebudu Vás zatěžovat výsledky prací prof. Krause a Conradiho z berlínské univerzity, řeknu jen, že potvrdili naši empirii a těch 25%. Od Finů jsme se učit nemohli, u nich v rodinách saunuje prakticky od půl pátého měsíce věku dítěte 95% dětí, takže nemají kontrolní skupinu, která by u nich ověřila stav nemocnosti respiračními virózami.

2. Zajímavě ozdravný vliv saunování zaujal u nás několik stovek mateřských škol už za totality a není divu, že se podařilo vypracovat přesnou metodiku^* saunování těchto dětí, která -mimo jiné- obsahuje prvky ochrany dětí před infekcí ve vztahu k saunování. Ty spočívají v úloze pro učitelky, aby se při ranním filtru (tj. ověření stavu lymfatického oblouku hrdla včetně mandlí, stavu nosního vstupu, očních spojivek, případně uzlin na krku) ujistily, že matka poslala do školky dítě bez známek nemoci. Musím říci, že některé matky z různých důvodů pošlou dítě do školky pod acylpyrinem, takže se nemoc projeví teprve během dopoledne. To je nejčastější zdroj nákazy ostatních dětí, nikoliv krátký pobyt v čistém horku sauny. Nedoléčené děti leckdy "musí" (aby nebyl narušeno ekonomické úsilí matky) do školky. Požadovat však na učitelkách, aby rozpoznaly každou -i skrytou nemoc - je mýlka. I u virózy se musí vyčkat. Mimochodem - pokud se týká začínající a tedy plně nerozvinuté respirační virové infekce, na jejím začátku se saunová lázeň uplatňuje jako zábrana jejího pokračování. Lidé si přece běžně vyhánějí "chřipku" právě zahřátím, ať už vyvolaným koupelí v horké vodě či horkým nápojem s alkoholem a uložením do peřin.

V den saunování se filtr opakuje ještě před vstupem do sauny. K saunování nejsou připuštěny děti se zjevnými příznaky onemocnění. Nemohou být tedy zdrojem nákazy v prohřívárně. Tak časté "nudle u nosu" a kašel (ovšem bez horečky) nemusí vadit při saunování, naopak pravidelná saunová lázeň je pomáhá odstranit, jak se mnozí rodiče, učitelky i lékaři přesvědčují. Přesto takové děti nejsou v mateřských školách k saunování připuštěny.

3. Pokud se týká představy, že děti se nakazí právě v saunové kabině: saunová kabina je pro děti vyhřívána nejméně hodinu až na teplotu kolem 85°C i více pod stropem a to je doba i výška teploty, která ničí většinu bakterií. Něco podobného jako při pasteurizaci mléka. Ještě v úrovni prvního stupně, kde děti sedí, bývá teplota kolem 50°C, kterou zase nesnáší právě ty viry, které způsobují to "rýmování a chrchlání". Dalo by se říci, že saunová kabina je málem sterilní a to ani o školní třídě, ani o solné lázni a ani o domácnosti, zejména tehdy, když je někdo nemocný, nelze tvrdit. O Finech je známo, že ještě před sto lety rodily jejich ženy v sauně právě pro tuto zvláštní "čistotu" horkého prostředí a desinfikujícím dehtem na stěnách jejich mourem umouněných kouřových saunách.

4. Ochranný vliv na zdravotní kondici dětí vůči virózám dýchacích cest je založen na fyziologických pochodech, které kromě četných jiných dějů termoregulace vedou k vytvoření a udržení odolnosti (imunity) zejména sliznice dýchacích cest vůči respiračním virům. Díky vdechování horkého vzduchu (tělo si jej umí ochladit na přijatelných 38°C) otužuje saunování překvapivým způsobem - zahřátím dýchacích cest. Kromě parní lázně (ale ta není pro děti vhodná) to nedokáže bezprostředně a rychle žádný jiný způsob ohřívání.

K OTÁZKÁM PANÍ RENATY JEŠTĚ PŘIDÁVÁM, ŽE PROBLÉMEM JE, ZDA A KDY MŮŽE DÍTĚ PO PRODĚLANÉ NEMOCI OPĚT SAUNOVAT. PRVNÍ DVA TÝDNY ROZHODNĚ NE, PROTOŽE BY SE PROHŘÁTÍM A PROKRVENÍM MOHLA VYVOLAT PŘÍPADNÁ RECIDIVA PŘEDCHOZÍHO ONEMOCNĚNÍ. JE LÉPE, ABY SE DÍTĚ PO TU DOBU ZNOVU ADAPTOVALO NA PROSTŘEDÍ KOLEKTIVU A PROJDE-LI VŠE BEZ POTÍŽÍ, PROČ BY NEMOHLO OPĚT SAUNOVAT? VĚTŠINOU SE TĚŠÍ, PROTOŽE MU SCHÁZELA SDÍLENÁ RADOST ZE SAUNOVÁNÍ S OSTATNÍMI. OPAKUJÍCÍ SE KATARY DÝCHADEL S HOREČKAMI OVŠEM VYŽADUJÍ ZÁSAH LÉKAŘE A ROZHODNUTÍ, ZDA MÁ DÍTĚ VŮBEC POKRAČOVAT V ÚČASTI V KOLEKTIVU. K DALŠÍM ZAJÍMAVÝM, BYŤ MYLNÝM PŘEDSTAVÁM, SE VRÁTÍM.

^* metodika je přílohou na cd u právě vycházejícího časopisu Revue ok-saunování a lze ji obdržet také na e-m adrese: spsnestor@seznam.cz.