Přidat názor k článku Jak se dítě stane bilingválnim?

Rozvoj jazyka je individualni i pro deti, ktere ziji jen v jednojazycnem prostredi. Nektere mluvi brzy a hodne, jine pozde a malo (v tom pripade je vhodne kontaktovat "experty" - logopeda, psychologa ap., aby se zjistilo, v cem to je. To je ale bezne tak kolem 3 roku. Kolem 4 let by dite melo mit vybudovanou "gramatickou zakladnu".

V nekterych publikacich starsiho data lingviste pisou, ze deti, ktere vyrustaji v prostredi, ve kterem se mluvi nekolika jazyky, zacinaji mluvit pozdeji, nez deti z jednojazycnych prostredi. Novejsi vyzkumy to popiraji. Dle me zkusenosti spis deti zacinaji mluvit driv - ale jak receno, je to individualni. 2 roky neni zas tak "vysoky" vek na to, aby dite plynne mluvilo, obvykle maji slovni zasobu, kterou zacinaji spojovat do kratickych vet, jine deti opet spojuji slov vic. Dulezite je samozrejme dite v mluveni ruznym zpusobem podporovat - povidat si s nim, cist, vypravet a klast otazky a podobne. Srovnavat sourozence je take osidne - na starsiho mivame vic casu, mladsi dite se obvykle take spoleha na to, ze starsi sourozenec "vyridi", co je potreba, rodice jsou vic zvykli chapat, co dite chce, a dite se zas tolik nesnazi to vykomunikovat. Opet - individualni, neplati to pro kazde.

V bilingvalnich rodinach je take zajimave, ze mladsi deti mluvi materstinou hur, nez starsi, nektere vubec ne. Vedi, ze jim okoli rozumi, tak se tolik nenamahaji. I vic michaji jazyky, nez nejstarsi. Nektere proste mluvi jen jednim jazykem, druhy ovladaji pasivne, ale nepouzivaji, az kdyz prijdou na to, ze je to z nejakeho duvodu vyhodne.

Jestli bude zajem, muzu pokracovat v zasilani clanku na toto tema.