Ja bych to nechala. Mluv na ni dal cesky a nekritizuj ji, ze odpovida nemecky. Nektere deti si touhle fazi prochazeji a pak se zas vrati k tomu, co je zajima. Vydrz a mluv cesky, jestli ma nejake oblibene pohadky nebo filmy v cestine, najdi si prilezitost se s ni divat a komentovat to, at odpovida, jak chce. Az bude nucena mluvit cesky s babickou nebo detmi v CR, prijde na to, ze je dobre to pouzivat. Nucenim ji neprimejes k tomu, aby cesky mluvila, kdyz vi, ze to "nepotrebuje".
2 ma vnoucata vyrustaji v Rakousku, kde zije moje druha dcera. Tatinek Rakusan, mluvi na deti nemecky, i kdyz svedsky slusne umi (na "materske" zil ve Svedsku a studoval svedstinu). Dcera mluvi na deti svedsky. Vnuk zil prvni rok ve Svedsku a rozmluvil se svedsky, s tatinkem nemecky, se mnou "mluvil" ceska slova a kratke veticky.
Po navratu do Rakouska v nemecky mluvicim prostredi mluvil plynne nemecky (kolem 2 let), svedsky - ceska slova brzy zapomnel, cili dneska s nim mluvim svedsky. Je mu 8 a pul, kdyz mluvim s okolim nemecky, ohleduplne mi vysvetli vyznam / rozdil slova, kdyz pouziju nevhodne - schopnost, kterou obvykle zvladaji deti pres 13 let.
Vnucce je 5. Mluvila dost pozde v porovnani s bratrem. Proste mluvit nepotrebovala, bratr za ni vyrizoval. Ve dvou letech spustila plynne nemecky, kdyz zacala chodil do jesli. Svedsky odmitala reagovat. Rozumela bez problemu, ale odpovidala nemecky.
Jedna roztomila historka, jak zacala svedsky se mnou i s maminkou:
Ve 3 letech se mnou pri navstevach konsekventne mluvila nemecky a ja s ni svedsky, bez problemu mi rozumela, ale prisla na to, ze neni zapotrebi se namahat, protoze ja nemecky rozumim. Cestou do skolky mlela a ja jsem prestala (cirou nahodou) delat to, co chtela. Kdyz jsme sly ze skolky, vypadala nejista, kdyz neco nemecky rekla, cekala na mou reakci. Uvedomila jsem si, ze si je nejista, jestli rozumim, a vyuzila jsem toho - delala jsem neco jineho, nez chtela. Po ruznem krceni ramen a vrtenim hlavou sla tise vedle mne. Pak se zeptala, proc s ni nemluvim - nemecky. Rekla jsem svedsky, ze nerozumim, ze nevim, co mi rika. Sla tise dal, zamracena, koukala do zeme, pak se na mne obratila a se slzami v ocich rekla svedsky: Ale ja te mam rada! Mas mne rada? Tak jsme se popusinkovaly a od te doby se snazi, co muze. Kdyz neumi svedske slovo - ma na svedstinu jen maminku a navstevy tady - tak se snazi to vysvetlit vice slovy a popsat, co ma na mysli. Cteme svedske knizky a povidame si o nich. Bratr mluvi lip, ale ona se snazi, co muze, ted uz chape, ze je dobre to umet.
Předchozí