Je to velmi individuální, vůbec si nejsem jista, že to má co dělat s dvojjazyčností.
Hlavně nepodnikejte žádná unáhlená řešení, dejte tomu čas. Byla by škoda třeba mladšímu dítěti sebrat druhý jazyk, protože se dost rychle nechytlo. Znám hodně bi-, trilingvních dětí a vím jen o jednom případu, kdy kvůli poruše lékaři doporučili přejít u jednoho z dětí na monolingvismus.
Pozdní nástup řeči se též předpokládá u dvojčat, ale taky to není pravidlo. Moje bilingvní dvojčata mluví jak rádio od velmi ranného věku, přestože měla paralelně vyvinutou takzvanou "řeč dvojčat" (některá slova jsme se od nich naučili i my
), ale i u nich jsou indiviuální rozdíly. Jedna je povahou introvert (což má velký vliv na rozvoj řeči obecně), mluví méně a dodnes (3,5 roku) se u ní objevují agramatismy.
Mezi vrstevníky je i tak lehce nadprůměrná.
Druhá se ve svém hlavním jazyce zcela vyrovná o 2 roky starším dětem.
Jejich druhý jazyk holt na "akademické" úrovni nebude, ale domluví se úplně v pohodě, knížkám i filmům ve všech možných variantách řeči či výslovnosti rozumí bezvadně.
Ze sportovních důvodů (bo je to baví) zkoušejí třetí jazyk, trochu již začínají rozumět, počítají a vymrsknou pár písniček.