Zajimava zkusenost - a dekuji za pochvalu.
V r. 1969 jsem travila rok v Australii. Cestou zpatky lodi jsem potkala cesky mluvici devce asi meho veku. Do Australie prisla s rodicia babickou jako malicka nekdy v r. 1950. Mluvila cesky bez prizvuku, mela ponekud "starsi" a mene obsahlou slovni zasobu, nez ja. Vypravela, ze cesky mluvi diky babicce - babicka zasadne mluvila s ni i jejim bratrem, v Australii narozenym, jen cesky. Ale bratr se cesky nenaucil.
Tim chci jen rict, ze ne vsichni rodice a ne kazde dite to zvladne. S vyukou "druheho" jazyka pracuji od r. 1976 - soucasne s vyukou "domaciho" (prelozene) jazyka = cestiiny a s vyukou anglictiny a rustiny jako ciziho jazyka. Tyhle zpusoby vyuky se velice podstatne lisi. Druhy jazyk dite potrebuje k tomu, aby zvladlo skolu. "domaci" jazyk - jazyk rodicu - potrebuje k tomu, aby zvladlo rodinne vztahy. Jak jsi spravne podotkla, dite nema stejnou slovni zasobu v techto dvou / vice jazycich. Citovy zivot zvlada jazykem domacim, protoze to je jazyk, kterym sve city vyjadruji jak rodice, tak i dite od malicka. Tenhle jazyk se proste ve skole nevyucuje, protoze se nepotrebuje. A maminka, ktera svemu miminku spita do ouska nezna slovicka, ta slova ani v novem jazyce prakticky nezna, jeji hlas nezni stejne mekce a nezne, jako kdyz mluvi svou materstinou, a dite to vyciti. Pohadky a detske rikanky a pisnicky umime take nejlip ve sve materstine.
Kdyz dite zacne skolu, chybi mu slovni zasoba v materstine na to, aby doma vypravelo o tom, co ve skole delalo, co se probiralo, co rekla pani ucitelka (ktera se obvykle rychle stava autoritou a dost zalezi na ni, jak se dite ke svemu domacimu jazyku bude dal stavet). To je dost tezke resit, kdyz matka trva na tom, aby mluvilo cesky, neumi to vyjadrit, postupne prestane o skole mluvit a nekdy se to i postihuje vztahy k mamince - jak spolu mluvit?
U nas deti moc o skole nemluvily. Pohoda byla v tom, ze jim skola sla, ze do skoly chodily rady a ucily se. Krome toho mne ve skole potkavaly, takze mely pocit, ze to stejne vsecko vim. Jenze prave ve skolnim veku se objevuji ruzne problemy s tim, jak dite chce mluvit, a hlavne proc. Jestli ma kamarady, kteri se mu pro to, jak s kym mluvi, vysmivaji, nebude to zadna lehka zalezitost ho pridrzet k tomu, aby dal mluvilo treba cesky.
Redakci jsem poslala jeste dva clanky, ale nedostala jsem zadnou reakci. Nevim, jestli je vytisknou.
Předchozí