Přidat názor k článku Jak se dítě stane bilingválnim?

Mila Bersulko,

dekuji za pekny prispevek.

Diskuze mne bavi. Ruzne poznamky, ktere se nijak netykaji temata, mi nijak nevadi. Muj nazor je, ze kdyz nemam co rict, do diskuze se nepletu. Kdyz mne tema nezajima, nepokracuju ve cteni. Rozhodne se nesoustreduju na hledani chyb, a obzvlast ne, kdyz je sama delam, aniz bych si to uvedomila. Ale lidi jsou ruzni.

Tohle tema mne uz leta zajima. Nejen, jak se kdo uci nejaky jazyk, ale hlavne to, co uceni a zivot v nove zemi vubec usnadnuje. Ve sve svedske knizce pro ucitele svedstiny jako druheho jazyka jsem napsala par kapitol o tom, jak KULTURA puvodni i nove zeme usnadnuje nebo znemoznuje lidem / i detem se naucit druhy jazyk na takovou uroven, kterou potrebuji, aby se v nove zemi uspesne prizpusobili. Na tehle (a i jinych diskuzich na ceskych forech) diskuzi mne zaujalo neco, co napr. Svedi nedelaji, rozhodne ne v takove mire, jako my Cesi: namisto diskutovani temata, vymeny nazoru a hlavne snahy najit nejaky spolecny bod, na kterem se shodneme (ve svedstine pro to existuje i slovo, ktere v cestine musime vysvetlit celou vetou) se pustit do osoby diskutujiciho a tema uplne minout. Tohle se da casto vyuzit, ale zrovna tak casto si tim clovek nadela vic potizi, nez by chtel.

I tohle se povazuje za nedostatecnou znalost jazyka. Ono je totiz tezke rozpoznat, jestli to ucastnik diskuze v novem jazyce dela proto, ze ma takove jazykove nedostatky, ze nerozumi, o cem je rec, nebo proto, ze je zvykly takhle diskutovat. To pak rozhodne novy zivot v nove zemi nijak neulehci, a my Cesi si stezujeme na to, jak je tezke ziskat nove pratele, rodile mluvci v te ktere zemi.

To jen na okraj, tebe se to rozhodne netyka.