Přidat názor k článku Císařský řez na přání

Ahoj,
úplně náhodou jsem četla starý článek. V květnu 2012 čekám mimi a po přečtení řádků Medůzky mám pocit jak když koukám do zrcadla. Od mala jsem měla strach z doktorů, o zubáři ani nemluvím a na gyndě? Tam jsem byla poprvé nyní ve 34letech a to jen z důvodu, že jsem zjistila, že jsem asi těhotná. Bylo to tak. Děti jsem nikdy nechtěla, nevím proč nic mi to neříkalo, malé děti mi byli někdy až protivné. Po třicítce jsem začla pozorovat a mít i chvilkové pocity, že bych moc ráda ale dost se mi ty pocity měnili. Až to najednou přišlo, já ani nevěděla jak se to vůbec mohlo stát. Dva dny jsem koukala jak opařená, i lékeř se sestrou se divili, že mé překvapení nebylo takové jaké by čekali. Po několika dnech se to najednou začalo lámat a já se na to dítě začala hrozně těšit ale vzhledem k věku, křečovým žilám, otoku nohou a jiným věcem jedině císařským řezem. Bohužel císař prý nelze na přání ale já jsem byla rozhodlá, že ho budu mít. Já která byla všeho všudy u zubaře na větší zákrok 3X a vždy pod plnou narkozou a měla bych rodit??? Můj rozjezd sexuálího života taky nebyl růžový, znásilnění (ještě nepovedené)hrůza, proto možná ta fobie, nesnesu bolest. Nejsem žádný cimprdlík ale toto nelze vysvětlit pokud to člověk necítí.
Jelikož místo své gynekol. trochu znám, lékař mě podpořil, tak snad to dopadne dobře a dle mého přání. Ale strach trochu mám.
Martina