Přidat názor k článku Proč lžeme svému lékaři?

Nebudu s lékařem bojovat, když pozná, co mi je, a bude mne léčit a vyléčí mne, ne že si potřebuje vyrobit dalšího pacienta.
Dva příklady z mé rodiny:
1. Dcera, cca 5 let: stěžovala si na bolesti nožiček od kolen dolů. Bolesti byly tak silné, že večer lezla na WC po kolenou, na nohy se pro bolest nepostavila. Lékař jí nejprve zakázal běhat, pak chodit, posléze předepsal Brufen, 500 mg. Kdybych lékaře poslechla, měla jsem blbečka na vozíku. Mně to nedalo, hledala jsem a přišla na to, že to je nepoznaná alergie na mléčný kasein. Tímto dodatečně děkuji knihám léčitelů Janči a Zentricha!! (internet v té době ještě nebyl). Tito dva pánové na tuto alergii zakázali pasterizované kravské mléko, syrové bylo možno, ostatní mléčné výrobky také. Přestala jsem ho dávat, dítku bolesti okamžitě přestaly a už se nikdy neobjevily.
2. Chlap, v létě v horku pracoval několik dnů na slunci. Pak začal zvracet, točila se mu hlava. Měl úžeh. Protože potřeboval neschopenku, šel k lékaři. Ten ho shledal naprosto zdravým, tak ho poslal na internu, ti ho odeslali na infekční, odkud odešel na revers. Naštěstí mu na týden napsali neschopenku. Chlap zůstal v chladu a za tři dny byl jako rybička. Co s doktory, kteří nepoznají tak banální oenmocnění jako je úžeh? Jak chtějí takoví mastičkáři léčit závažnější choroby? A takovým lékařům mám věřit???