já zase cítím jako selhání, že jsem nechala početí třetího dítěte náhodě, chtěli jsme tři - a zadařilo se hned v půlroce prostředního, takže mu bylo 15 m, když se mu narodil bráška. A fakt to nesl špatně, zvlášť proto, že je od přírody citově labilní, při kojení nejmladšího se tulil pod druhé "křídlo" a brečel a brečel.
Sice má bráchu skoro dvojče a mají skvělý vztah, ale fakt vím, že to jeho labilitu důkladně podpořilo.