kili: no právě jsem se dívala do stromu, že opravdu na mě, ale to je už jedno
ad OT: vyjímám část:
"V debatách o tomto potižení trochu chybí pokora a tolerance, asi i proto, že chybí i v myslích lidí. Hodnotit rozhodnutí rodičů DS postižených dětí je troufalost hrdopychu. Bylo by lepší, patřičnější, aby lidé vnmímali taková rozhodnutí jako neměnnou skutečnost, s niž je třeba žít. Krom toho, není to až tak, že postižené (obecně) děti nemohou být pro rodiče přínosem. Naopak. Řada postižených dětí dává svým rodičům dar, o kterém tito někdy ani nevědí, resp. si ho neuvědomují."
Prostě se mi líbí, jak jste to napsal.