Popravdě - já moc ráda vzpomíná, na dobu, kdy jsem byla malá a o prázdninách jsem byla u babičky ve vedlejší vesnici, kde byla prodejna. Chleba tam do vozili 23x do týdne a když měli přijet pekaři, tak tam sála půlka vesnice nastoupená se síťovkama...
Když pekárna přijela, tak jsem my, děti, pomáhaly paní prodavačce vyndat ty obrovské kulaté bochníky výborného sušického chleba z přepravek na pult a ona je pak strkala do fochů za sebe - aby to měla rychle a pekaři mohli i s prázdnýma přepravkama pokračovat do dalšího krámku... pak až se prodával....
Strašně ráda na to vzpomínám - na ten teplý chleba, tu vůni, ten zástup většinou dědečků a babiček a dětí....
Ještě než jsme dorazili ten kousek k babičce, většinou jsem si s bráchou párkrát do bochníků (brali jsme 2, jeden pro naši rodinu, jeden pro babičku s dědou) kousli - tomu se prostě nedalo odolat...
Nikdy nám z toho nic nebylo a nikdy jsme on našich ani od babičky nedostali vynadáno za to "ožírání". Když si pro nás naši odpolčo přijeli, vezli jsme ten bochník chleba domů v autě na klíně a než jsem dojeli, zase jsme neodolali a okusovali - ta kůrka byla křupavá a chlepa se dal jíst klidně 5 dní...
Jako chápu, že to je takové retro, že se s tím potkat je už téměř nemožné, ale upřímě - mě ty "chleby s igeliťáku" prostě šíleně smrdí a fakt je nemám ráda.
Nicméně jsme i tady v Praze objevily výborný nebalený chleba z Michelských pekáren
http://www.pekarny-michle.cz/alb.php?s=produkty&r=100003
na kterém ujíždíme a který také vydrží bez igelitu, zabalený jen čisté lněné utěrce 5 dní - i v teplém paneláku
Zrovinka včera ho po týdnu manžel přivezl z Kauflandu a... mňááám - ta čerstvá patka s máslem a plátekm sýra - blaho včerejšího odpoledne
, ač jsem neměla vůbec hlad, nedalo se odolat...