Přidat názor k článku Maturity kdysi a dnes

Mám střední pedagogickou, ale z matiky bych maturovat nemohla. Proč? V prvním ročníku nás učil inženýr lesník. Nebyl to matikář, navíc nás měl učit množiny, co tehdy módně začínaly. Učivu nerozuměl a plácal se v tom, páč mu ještě kdosi dal učebnici, kterou napsali akademici z Akademie věd. Hrůza. Druhý rok - aby se to nepletlo - nás na matiku učil akademický malíř. jeho syn měl toho roku maturovat na gymplu, tak tatínkovi večer učivo nějak nalil do hlavy. Stačila jedna otázka a výuka skončila. To už nám to mohl syn lít do hlavy večer v hospodě, mělo by to stejný efekt, protože tatínek tomu ani za mák nerozuměl. Naštěstí objevil, že matematika je i deskriptiva, tak jsme celý rok rýsovali. Takový průnik koule hranolem nebo více hranolů dohromady a když se to pěkně vybarví, to je panečku nádhera! Akorát jsme přitom zapoměli i trojčlenku a nějaké rovnice o jedné neznámé nám zůstaly utajeny. Ve třeťáku jsme dostali matematika. Když zjistil naši (ne)úroveň po dvou letech výuky, tak to zabalil, protože by s námi musel opakovat učivo tak od 7.třídy základní školy. Ve 4.ročníku už jsme matiku neměli. Takže já bych osobně byla pro povinnou maturitu jen z češtiny a cizího jazyka, ale aby tomu taky odpovídala výuka, ne to, co jsme měli my.