Přidat názor k článku Maturity kdysi a dnes

A ještě jsem si vzpoměla - učili jsme se na gymplu v latině báseň od Vergilia - "prótinus éoliís aqilóném kláudit in átrís ét qué..." Fonetickou podobu celé té věci si pamatuju ještě po čtyřech letech - bylo dost těžké se naučit nazpaměť ve správném rytmu odstavec textu v jazyce, který jste se začali učit před pár měsíci.

A taky jsem konečně zjistila, k čemu že je mi to dobré - celá báseň (odříkávaná v hexametrech) má přesně 96 slabik, pročež se (po přidání čtyř prázdných dob za poslední slabiku) výtečně hodí k počítání kroků...
Vergilius + 4 kroky = sto kroků a ani se nepřepočítáte a nepřeřeknete jako u 1, 2, 3, 4...

Používám to. Jako fakt. Když jdu na výletě do kopce, už nemůžu a potřebuju vědět, jak je to sakra ještě přibližně daleko (tj. kolik jsme ušli od posledního rozcestníku) a taky u toho zaměstnat mozek nějakou automatickou činností.

Neboli člověk nikdy neví, k čemu co může být dobré... třeba vymyslíme nějaké neobvyklé a kreativní využití i státní maturitě