Jak to dělají rodiče dětí nekonfekčních rozměrů?
V době kolem 13-15 let jsem byl značně XXXL, přitom ne moc vysoký, s objemnými stehny, každé kalhoty my babička musela za socíku přešívat vsazováním klínků a zkracováním. Podobně jsem už tehdy měl nohu cca 46. Poslední kuriozita byla na základní vojenské službě, kdy měli velký problém najít pro mne baret 61.
Podobně vím, že třeba já i jedno z mých dětí bylo extrémně citlivé na materiály, čili ne každé tričko a zdaleka ne každá úprava bavlny byla OK. Možná to souvisí i s kožními exémy, které dokáží být také dost omezující, co do oblečení.
Jak se toto řeší?
Jinak se mi uniformy, vyjma ozbrojených sborů, značně nelíbí. Vyjadřují v sobě skrytě něco jako potlačení individuality apod. Prostě jedno stádo.
Ale současná idea u nás je jiná. Dělej co uznáš za vhodné v mezích svých závazků, úcty k ostatním, jejich práv a rozumné morálky. Nad tyto meze jsi svobodný.
Předchozí