No já se obávám, že na vině je i systém v českých tradičních hudebkách. Motivace nízká, výběr repertoáru tristní, metody tradiční, dril maximální.
Přitom by stačilo: zařadit už od začátku hraní ve skupinách třeba i různých nástrojů -rozepíšou se party, aby byly jednoduché, děti to motivuje, jak jim to dohromady pěkně jde a jak to zní.
Dále - nahrát na CD doprovod a dítě hraje jednoduchý part a dotváří celou skladbu. Efekt pěkný.
V hudebce mě nevíc štval výběr skladeb - jak lidovky tak vážná hudba - nic z toho se mi nikdy nelíbilo natolik, abych se vrhala do cvičení s nadšením. Pak mě štvala povinná interní vystoupení - fakt nejsem předvádivý typ, poslouchání ostatních skladeb mě nudilo, v první řadě nastoupené učitelky - no děs běs, nuda, hrůza.
Já už dostávala osypky při vstupu do hudebky - jak se tam na chodbě prolínaly zvuky všech nástrojů dohromady a jak to neladilo - silně depresivní pocit. Že se známkovalo na hodinách, že byla zákovská knížka, že byly postupové zkoušky, že se to všechno nazývalo škola - to odrazuje - to už není volnočasová aktivita, ale docela nezábavný dril.
Hudebka prostě vychovává vstříc konzervatoři a ne lidovému muzicírování. Kdo na jejich systém nepřistoupí, nemá nárok.
Předchozí