Přidat názor k článku Chceme žít pomaleji a jíst zdravě

To je představa člověka, který nepřišel do styku se základními principy ekozahradničení, a to je to, o čem mluvím. Ovoce žádné postřiky nepotřebuje, naopak, chemie je nepřípustná. Stromy se neprořezávají (ještě tak max. první dva roky, pak už ne), bohužel je velký problém sehnat pravokořenné (neroubované) ovocné stomy, takže kdo je chce, ztratí pár let pěstováním semenáčů nebo zpravokořeňováním těch roubovaných. Takové stromy jsou ale zdravější a odolnější. Ekozahradníci neběhají kolem záhonů s rýčem a motykou; záhon založí (jo, s tím je nějaká práce, ale jen na začátku), osejí/osází, dodají nějaký ten kompost a pak už jen průběžně sklízí. Pro plevel není místo, všude něco roste, případně se to zamulčuje. Obilí jsem zatím nezkoumala, tam nevím, snad jen že pokud je pro obživu lidí a ne pro dobytek, stačí ho mnohem méně, žádné lány. Mechanizaci ekozahradník nepoužívá, ještě tak když má opravdu velký pozemek (hektar a víc), jinak ne. Louky a travnaté plochy kosí kosou.