Přidat názor k článku Když jsou děti dětmi

Myslím, že jsem byla rozumně tolerantní matka. Převlečení považuju ne za luxus, ale nutnost. Když jde dítko ven, kde se může omatlat, proč si má brát "lepší" školní oblečení? Ať si vezme něco už jetého, co může dál ojet, nebo případně to hodím do popelnice, když to ojede tak, že už to nevyperu (mně se dítko předškolního omatlalo na nově nathérovaných pražcích tak, že oblečení skončilo v kotli a dítko jsem drhla solvínou). Když se převleče do jetého, je mi jedno, jak se zamatlá. Když ale totéž udělá s "lepším", budu taky ječet. I já se přece převleču do jetého, když jdu pracovat na zahradu.

Totéž s dětským jekotem: ne každý je natřesený z toho, když mu cizí dítě ječí třeba v autobusu a matka se jen usmíná a nechá dítko ječet. I menší dítě musí pochopit, že jsou místa, kde se ječet může a kde je to nevhodné, protože to těm druhým vadí. Myslíš, že to je vůči dětem nějak omezující? Těžko, je to prostě výchova ke slušnosti. Na louce nebo na hřišti si ječ, co ti hrdlo ráčí, v autobusu buď zticha nebo si vystup.