Přidat názor k článku Když jsou děti dětmi

Hmm, tak já třeba většinou už dopředu odhadnu, s kým budu mít konflikt, během pár sekund. Prostě se tak tito týpci divně nenávistně podívají, už když s dětma někam vstupuji(aniž bychom se stihli projevit) a už vidím, že jen číhají na příležitost. Stalo se mi to všehovšudy tak třikrát, možná i víckrát. Jednou to bylo v nějaké lepší restauraci, vracela jsem se s batoletem z výletu, byly jsme sportovně oděné, v dobré náladě, a v prázdné restauraci seděla nějaká blond padesátka zřejmě s nějakou kolegyní, naparáděná a evidentně si připadala ohromně VIP, že sedí v nějakém takovém podniku..No a pak jsem se přihnala já se svou nedbalou elegancí a s ročním batoletem v rozhrkaném kočárku, objednali jsme si opulentní hostinu a moje batole si ťukalo lžičkou u té žranice do stolku, hezky jsme si debužírovali..No a to bylo něco pro ni, prý mám nevyhované dítě a ona že měla děti líp vychované a když je nezvládám, nemám chodit s nima po restauracích...Klasická zatrpklá ženská. No samozřejmě jsem ji nějak urazila, že už jí věřím, že měla v roce děti vychované a díky svému věku má zřejmě už krátkou paměť..No hádala se se mnou hrozně..Dnes už bych jí řekla jen něco ve stylu"Ať se stará o sebe a dítě bych nechala dál ´tukat si lžičkou, není to můj problém, že má nervy na ciprcampr a je zatrpklá