Přidat názor k článku Když jsou děti dětmi

...když z českých dětí budou ustrašení neurotici? Co asi tak vyroste z dítěte, jehož rodiče ho od dětství vedou tak, že si před ním každý musí sednout na zadek? Že si může dělat co chce, že nemusí brát ohledy na druhé?

Mám také uvést pár příkladů? Tak jo.
- dítě vyhazuje písek z pískoviště na trávu - ano, upozorním ho, že se to nedělá, protože kdyby to dělal každý, tak na pískovišti nic nezbyde, mám pravdu že

- dítě hází kamínky na skluzavku, chci, aby to uklidilo, protože ostatní děti to omezuje ve hře a navíc se mohou zranit

- nedovoluji hrás si s nebezpečnýma věcma, aby nezranily sebe nebo druhé

- v autobusu a vůbec v prostředcích hromadné dopravy nabádám děti ke klidu, mám sebou plno hraček, knihy a další, abych je zabavila..... představ si, že někdo chce v autobusu si číst, spát, koukat na tv a cizí děti je ruší svým neustálým ječením, řevem, hlasitým povídáním (kdyby nešlo o neustálý hluk, lidé by se neotáčeli) .... to prostě správný není, správný je ty děti učit k OHLEDUPLNOSTI K DRUHÝM, říká tě to slovo něco?

České matky děti hromadně nebijou, tos přehnala a jistě zveličila.

Tohle není vojna jako řemen, to je výchova a když ty děti vychovát nechceš, fajn, nech je růst jako dříví v lese, tvoje věc, ale nekritizuj ty, kteří se o to snaží.

Na začátku první třídy nosí samé jedničky každé dítě, tím se neoháněj.

Ty zřejmě čekáš plácání po ramenou, jaká jsi svělá matka, ale podle mě nejsi, spíš na výchovu kašleš, nebereš ohledy na druhé a zjevně očekáváš, že si před tvými dětmi okolí sedne na prdel. Nesedne, věř mi.