Přidat názor k článku Když jsou děti dětmi

Ano, děti vychováváme hlavně příkladem, přesto nepovažuji za společensky vhodné aby děti lítali a řvali v restauraci a rodiče si jich 1)nevšímají 2)s úsměvěm je sledují 3)řvali na ně. Myslím, že dětem nijak neublíží, když jim rodič řekne, že jejich chování není vhodné a pokusí se je zabavit jinou činností. Pokud děti necháme růst jako dříví v lese, jak zjistí, že jejich chování někoho obtěžuje?
Asi před rokem jsem nad tímto hodně přemýšlela. Syn se skamarádil s klukem ze sousedství, jehož tatínek je ve výkonu trestu za krádeže a maminka jako maminka moc nefunguje. Ten kluk rozhodně není zlý, nebo zlobivý, ale iritovala mě na něm jeho neznalost společenských konvencí, které většina dětí v tomto věku již dodržuje (nechápal, proč nemůže chodit do ložnice, navíc v době, kdy jsem se tam převlékala, bez dovolení lézl do skříňky se sladkostmi a dožadoval se jich...)
Pak jsem si uvědomila, že za to nemůže, že mu prostě nikdo nikdy neřekl, že je takové chování nevhodné. Tak jsem zavrhla nápad zakázat mu k nám chodit a začala jsem ho vychovávat.
S rozjívenými dětmi je to stejné, potřebují zpětnou vazbu. Jistě rodiče jsou občas unavení, ale to není důvod nechat děti chovat se jako zvířátka.