Přidat názor k článku Žijeme skromně. A co na to děti?

Promiň - ale to mi připomíná jednu pipču v marketu, která se rozhodla, že vyprudí pokladní a šla si koupit 1ks pap. kapesníčků - které rozdělala z balení 10 ks. Odmítala pochopit argument pokladní, že se moc omlouvá, ale ona nesmí 1 ks prodat, ale celé balení a že pokud celé balení nechce, tak ho může zaplatit, vzít si ten 1 ks a zbytek nechat třeba v košíku. Ne. Já myslela, že mě švihne a fronta byla až k chlaďákům. A ještě někteří nadávali pokladní, že jí nechce prodat ten 1 ks. A ten její argument - já ale chci jen ten 1 ks, víc nepotřebuju.
Snad po 5ti minutách jsem vypěnila, skočila, vyrvala jí ten zbytek balení z ruky, nechala jí tam jen ten 1 kus a zařvala - tady máš ten kus a vypadni, než ti pomůžu. Moc slušná jsem nebyla, ale tohle nebylo na zařvání, ale průplesk. A od pokladní jsem si nechala namarkovat to balení - a byl klid. A venku na mě čekala ta pipča s proslovem, jak jsem hrubá a jak by se nikdo nedivil, když mi jednu vrazí. No to už bylo příliš - takže jsem jí doporučila, ať vypadne a nedotýká se mě, ani na mě nemluví nebo že něco zažije.