Přidat názor k článku Přežil jsem vlastní potrat

Zase píchnu do vosího hnízda, ale mě naprosto fascinuje, jak lhostejně k té revizi přistoupila ta matka.A může mi tisíckrát psát o úmrtí v rodině, stejně mi to přijde, jak uvažování nesvěprávného člověka.

1) za prvé mi nikdo nevysvětlil, jestli šlo o špatně provedenou revizi, nebo neporvedenou-to,že se hlavní důraz klade na to, co říkala "jednapaninasále" a ne na vysvtělení toho, co se stalo, považuju za nepochopitelný

2) za druhé ty řeči báby na sále jsou mimoidní a nevěřím jim, hlavně teda si vybírám komu co věřím. Uklízečce věřím, že ví, jak na zaschlou špínu,ale na managment zdravotnictví se jí neptám

3) paní měla po revizi, umřel v ní život-byla bych strašně rozhozená

4) chtěla bych mluvit s tím,kdo o mém stavu něco ví, rozebírala bych zprávu

Jinak já nejsem odborník, ale stejně se ptám a když mě jeden doktor pošle k šípku, sháním jiného.
Věřím,že nemocnice jsou občas "továrny na zdraví", odosobněná pracoviště, kde dělají občas pěkní hulváti,ale tohle mi nepřijde jako klasický příběh o tomto.

Spíš příběh jednodušší paní, který někdo učesal do literární podoby.