Přidat názor k článku Přežil jsem vlastní potrat

Buď si jistá, že jsem se se stránkami seznámila docela podrobně, včetně diskusní části. Neřekla bych, že to jsou magoři...ale většina těch projevů na mě působí velmi nezrale - v tom slova smyslu, že středobodem je osobní názor vycházející povětšinou spíše z obavy o ztrátu vlastního pohodlí, životního stylu, volnosti a atraktivity, který se tu a tam má tendenci odvolávat na nějaké objektivnější příčiny, které na mě působí spíše jako ten pověstný "futrál všech sebeklamů a lží". Nemám vůbec nic proti tomu, když se někdo rozhodne nemít děti z jakékoli příčiny - ale pokud svůj názor a rozhodnutí potřebuje skupinově utužovat za podpory striktního vymezování se proti ostatním...a de facto snižovat lidi jiného názoru, aniž by o nich něco věděl, pak to vypovídá o něčem zcela jiném než je prosté rozhodnutí a osobní životní styl. Nic proti tomu, že rozmazlené a nezvládnuté cizí děti umí okolí znepříjemnit některé chvíle...ale chtělo by to trochu pokory, i tito bezdětní lidé byli kdysi dětmi a možná jejich projevy druhým připadaly obtěžující....a jejich rodiče zřejmě nad nimi neohrnovali nos a okolí bylo k jejich dětským projevům tolerantní... tak možná svým způsobem i oni dluží společnosti jistou toleranci k dětským projevům ostatních, když byla svého času ona ochotna snášet jejich jekot, plné plíny, unudlané nosy, uťapané ruce, potřebu pozornosti atd.... Holt - každý z nás musel v životě projít tím "peklem", kterému říkáme dětství, sic by tady nebyl...