Naprosto souhlasím! Teď jsem doma s druhým dítkem, nenudím se. Z práce jsem vypadla. Ale pokud pracujete jako běžný zaměstnanec a ne jako vrcholová manažerka je naivní myslet si, že máte nějakou prestiž, že si na vás někdo vzpomene. U prvního odchodu na mateřskou jsem brala strašně osobně můj odchod z práce, ale za měsíc už po vás neštěkne pes... Pracovala jsem v marketingu velké banky.
Podařilo se mi vrátit náhodou po 2,5 letech na částečný úvazek a bylo to super, byla jsem nabitá energií, vervou a dělala jsem práci za dva
.
Teď při odchodu na druhou mateřskou jsem vypnula ihned- nejsem nepostradatelná. O dalším nástupu si nedělám iluze, vše je náhoda.
Nerozumím systému, kdy dítko po 8 - 10 měsících opustíme a hrajeme si na to, že jsme nepostradatelné! Vyjímkou je jen finanční tíseň. Vždyť dítě za velmi krátkou dobu vyroste a přijdeme o to nejkrásnější - o jeho vývoj. Být nablízku, vychovávat ho. Tři roky jsou fajn, ale pak by mělo být samozřejmé nástup na kratší dobu do práce. Nebo nástup dříve, ale např. jen na 2x 4 hodiny, taková výpomoc a kontakt s prací.. Pamatuju si, že dřív chodily sice matky do práce na sedmou či dřív, ale taky se z práce vracely v 16 hodin. Dneska? Práce do večera a řada nezaplacených přesčasů pro pocit "nepostradatelnosti"? Pořád přemýšlím, co budu dělat a snažím se přijít na to, jak se živit podnikáním. Tady dřinu vynakládáte a investujete do sebe. To, že si nemůžeme dovolit paní na žehlení, úklid je dáno tím, jak jsme v rámci Evropy chudí.
Co se týká všem, co se chtějí vráti do práce "skoro hned", uvědomme si, že naše výsada, vyjímečnost a závazek je vychovat slušné lidi a ne děti, které neustále přetěžujeme kroužky, vozíme v drahých autech, odkládáme k TV a počítači. Děti jsou náš vrcholný manažerský projekt!!