O jak starých dětech je řeč?
" Normální dítě, které je zdravě motivováno doma k aktivní činnosti, se chce učit." Tak to by žádné dítě 10+ v mém okolí nebylo normální. Co když některé děti chtějí (v tom lepším případě) POŘÁD jen počítat, ale NIKDY nemají náramnou chuť psát? A s věkem se děti stále více vyhraňují. Např. mého 13tiletého syna ve škole hodně baví 2-3 předměty (M,F,Bi) a ty se celkem rád učí. Nikdy by si ale dobrovolně nezvolil, že si bude opakovat slovíčka nebo že si přečte něco o Habsburcích (a jiné dítě to může mít přesně naopak). Ale co se dá dělat, i dějiny a jazyky se musí naučit, bez nich se v životě neobejde. Ale on sám to ve svých 13ti nevyhodnotí, takže nastupují "donucovací metody". Jaká je jiná cesta? Jak pracují alternativní školy se staršími dětmi? Funguje to opravdu pro VŠECHNY děti? A není úlohou školy také naučit dítě pracovat s vůlí, naučit ho, že je potřeba se učit angličtinu (matiku,dějepis...), i když se mu zrovna nechce/nejde mu to a radši by pitval žížaly (anebo také jezdil na skejtu, pařil na PC...)? Berte to jen na zamyšlení, jsou to jen moje zkušenosti a názory, které nikomu nevnucuji a ráda si přečtu vaše.
Předchozí