Já s tebou naprosto souhlasím!!! I s "přerostlými" dětmi, i s odklady pouze pro závažné problémy.
Nelíbí se mi, že si o tomto rozhodují rodiče nebo naopak kdejaký (všude jiný) psycholog. Je v tom pak borčus, každej si dělá, co chce a co si myslí, že je správné. A může se např. stát, že se jeden rodič rozhodne pro odklad a za rok v jeho třídě budou třeba zrovna všechny ostatní děti bez odkladu, tudíž tento jediný bude o rok až dva vyspělejší. Nebo naopak - všichni dají odklad, další rok jeden jediný ne a chudák malý třeba nezapadne. Toto jsou extrémní příklady, ale ani skutečný poměr odkladových a neodkl. dětí není prakticky možné předem znám a ani umět se podle toho rozhodnout. O to víc by se školy měly zaměřit na výuku rozdílných dětí - lepší pomáhat slabším, nudící se lépe zaměstnat (podpořit motivaci) atd., v případě velkých rozdílů v pololetí či na konci první třídy rozdělit rychlejší a pomalejší děti do dvou tříd (i když o tomto nejsem úplně přesvědčená...). Psychologie by měla tedy fungovat hlavně ve škole a směrem k učitelkám.
Dále nechápu nulté třídy - buď by měly být přístupné pro všechny děti anebo rovnou jejich náplní by se měly zabývat školky u předškoláků.
Do toho se nám vyvíjí řada škol soukromých, waldorfských, montessori a ble ble ble, což zmatek a bordel a rozdíly mezi dětmi ještě více prohlubuje. Školy jsou to jistě všechny výborné, ale není nad to, aby byl systém školství jednotný. Proto by se stát měl více snažit a tuto problematiku řešit, aby lidé (zbytečně) nehledali alternativy...
Předchozí